předchozí
Vysvoboditel

Kat

XIII
následující
Imánus také uniká

Devadesát tři

3. díl - 4. kniha MATKA

Autor: Viktor Hugo

Čtyři nabité pistole ležely na dlaždicích, neboť tato síň neměla dřevěnou podlahu. Imánus vzal dvě, do každé ruky jednu.

Přiblížil se opatrně ke schodišti, které bylo zataraseno a zakryto truhlou.

Útočníci se zřejmě obávali nějakého překvapení, jednoho z oněch posledních výbuchů, jež bývají neblahé pro vítěze i přemoženého. Čím prudší byl první útok, tím pomalejší a obezřelejší byl poslední. Nemohli a snad ani nechtěli prudce vylomit truhlu, vyrazili dno pažbami, víko provrtali bodáky a snažili se nahlédnout těmito otvory do síně, dříve než se do ní odváží vniknout.

Světlo luceren, jimiž si svítili na schodiště, pronikalo otvory nahoru.

Imánus zpozoroval u jednoho otvoru oko nahlížející do s síně.

Rychle přiložil k otvoru hlaveň pistole a stiskl spoušť. Vyšla rána a Imánus se zaradoval, když zaslechl děsný výkřik. Kulka vyrazila oko a projela hlavou, voják, který se díval dovnitř, skácel se naznak na schody.

Útočníci prorazili ve víku na dvou místech dosti široké otvory a zřídili si tak jakési střílny. Imánus využil jednoho z těchto výřezů, vstrčil tam ruku a vypálil nazdařbůh do , hloučku druhou ránu z pistole. Koule patrně zasáhla, neboť se ozvalo několik výkřiků, jako by tři nebo čtyři muži byli raněni, na schodech nastal velký shon, jako by nepřítel ustupoval.

Imánus odhodil obě pistole, jež právě vypálil, chopil se obou zbývajících a podíval se otvory v truhle.

Zjistil účinek své střelby.

Útočníci sestoupili. Na schodech se svíjeli umírající. V záhybu točitého schodiště bylo vidět pouze tři nebo čtyři schody.

Imánus čekal.

"Získal jsem trochu času," pomyslel si.

Za chvíli spatřil, jak kdosi leze po břiše nahoru po schodech, a zároveň se za sloupem schodiště objevila hlava vojáka.

Imánus na ni zamířil a vystřelil. Ozval se výkřik, voják padl a Imánus si přendal z levé ruky do pravé poslední nabitou pistoli.

Vtom pocítil strašnou bolest a tentokrát zařval sám. Šavle mu projela tělem. Jakási pěst, pěst onoho plížícího se muže, vysunula se druhou střílnou zespod truhly a vrazila Imánovi šavli do břicha.

Byla to strašná rána. Břicho bylo úplně rozříznuto.

Imánus nepadl. Zaskřípěl jen zuby a řekl: "Dobrá."

Pak se vrávoravě dovlekl až k pochodni, jež hořela nedaleko železné brány, položil bambitku na zem, uchopil pochodeň, a přidržuje si levou rukou vnitřnosti, které mu vyhřezávaly z těla, nahnul pravicí pochodeň a zapálil sirný knot.

Knot se vzňal. Imánus upustil pochodeň, a ta hořela na zemi dál, znovu uchopil pistoli, klesl na dlaždice, ale ještě se nadzvedl a rozdmychoval knot onou troškou dechu, který mu ještě zbýval.

Plamen rychle postupoval, proběhl pod železnou branou a dosáhl zámečku.

Když umírající Imánus viděl, že se mu ohavný čin podařil, usmál se, spokojen patrně více svým zločinem než svou statečností. Z člověka, který se právě ukázal jako hrdina, stal se vrah.

"Budou na mne vzpomínat," zabručel, "pomstím se na jejich maličkých za našeho maličkého, za našeho krále v Templu!"


předchozí
Vysvoboditel
Kat
Devadesát tři - Obsah
následující
Imánus také uniká

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Hradec Králové | Kraniosakrální terapie | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2017 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!