předchozí
Kdo se pustí na moře, sází do loterie

Někdo prchá

IX
následující
Vyvázne?

Devadesát tři

1. díl - 2. kniha KORVETA CLAYMORE

Autor: Viktor Hugo

Cestující neopustil po celou dobu palubu a všechno chladni pozoroval.

Boisberthelot k němu přistoupil.

"Pane," řekl mu, "vše je připraveno. Jsme přikováni k svému hrobu, ale nevzdáme se snadno. Budeme kořistí eskadry nebo skaliska. Nemáme jiné volby: buď se vzdát nepříteli, nebo ztroskotat o skaliska. Jediná naše spása je smrt. Bojovat je lepší než ztroskotat. Raději se dám zastřelit, než bych se utopil, mám-li zemřít, dávám přednost ohni před vodou. Ale smrt je pro nás, ne pro vás. Vy jste muž vyvolený mocnými, máte veliké poslání vést válku ve Vendée. Zahynete-li, je monarchie ztracena, musíte tedy žít. Nám káže čest zůstat, vám, abyste odešel. Opustíte loď, generále. Dám vám muže a člun. Dostihnout pobřeží oklikou není nemožné.

Ještě je noc. Vlny jsou vysoké, moře je temné, vyváznete. Jsou okamžiky, kdy útěk znamená vítězství."

Stařec pokynul svou přísnou hlavou vážně na souhlas.

Hrabě du Boisberthelot zvolal hlasitě:

"Vojáci a námořníci!"

Všechen ruch utichl a obličeje z celé lodi se obrátily ke kapitánovi. Ten pokračoval:

"Muž, který je mezi námi, zastupuje krále. Byl nám svěřen, musíme ho zachránit. Francouzský trůn ho nutně potřebuje, dokud nebudeme mít krále, bude on - alespoň v to doufám - vůdcem ve Vendée. Je to skvělý válečník. Měl přistát ve Francii s námi, nyní tam musí přistát sám. Zachránit vůdce - znamená zachránit vše."

"Tak jest," zvolalo mužstvo jednohlasně.

Kapitán pokračoval:

"Také jemu hrozí vážná nebezpečí. Dostat se na pobřeží není snadné. Člun by měl být dost velký, aby mohl obstát na širém moři, ale zároveň malý, aby unikl hlídkující eskadře. Je nutné, aby přistál na nějakém bezpečném místě, spíše směrem k Fougéres než směrem ke Coutances. Je potřebí statečného námořníka, dobrého veslaře a dobrého plavce, který je z tohoto kraje a zná úžiny. Ještě je šero, aby člun mohl opustit korvetu zcela nepozorován. Později ho skryje dým střel. Protože je malý, dostane se snadno přes mělčiny. Kde se chytí pardál, tam unikne lasička. Pro nás není záchrany, ale pro něho ano. Člun se vzdálí, poháněn vesly, takže nepřátelské lodi ho ani nezpozorují, ostatně, my je tu zatím zabavíme. Souhlasíte?"

"Ano, ano," volalo mužstvo.

"Nesmíme ztratit ani minutu," pokračoval kapitán. "Hlásí se někdo dobrovolně?"

Jeden lodník, stojící v šeru, vystoupil z řady a řekl: "Já."


předchozí
Kdo se pustí na moře, sází do loterie
Někdo prchá
Devadesát tři - Obsah
následující
Vyvázne?

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Hradec Králové | Kraniosakrální terapie | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2017 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!