předchozí
Malá vojska a velké bitvy

Podruhé zachráněn

IV
následující
Kapka studené vody

Devadesát tři

3. díl - 2. kniha TŘI DĚTI

Autor: Viktor Hugo

Vítězství bylo úplné.

Gauvain se obrátil k vojínům praporu Červené čapky a řekl jim:

"Je vás dvanáct, ale vydáte za tisíc."

Pochvala velitele byla v té době válečným křížem.

Guéchamp vyslaný Gauvainem za město pronásledoval uprchlíky a mnoho jich zajal.

Ve městě zapálili pochodně a prohledávali ulice.

Všichni, kdo nemohli utéci, se vzdali. Hlavní ulici osvětlili smolnými hrnci. Byla poseta mrtvými a raněnými. Konec boje je třeba vybojovat násilím, tu a tam se ještě zoufale bránily ojedinělé hloučky, byly však obklíčeny a skládaly zbraně.

Gauvain zahlédl v divoké směsici prchajících vojáků neohroženého muže, silného a hbitého jako faun. Chránil ústup ostatních a sám neutíkal. Tento chlapík mistrně užíval své pušky, hlavní střílel a pažbou zabíjel, až ji rozbil. Nyní měl v jedné ruce pistoli, v druhé šavli. Nikdo se neodvažoval k němu přiblížit. Pojednou Gauvain spatřil, jak se zapotácel a opřel o pilíř. Byl raněn. Avšak stále třímal v pěstích šavli a pistoli. Gauvain dal meč pod paži a přistoupil k němu.

"Vzdej se!"

Muž se na něho upřeně zadíval. Pod šatem mu tekla krev z rány a tvořila kaluž u jeho nohou.

"Jsi můj zajatec," pokračoval Gauvain.

Muž stále mlčel.

"Jak se jmenuješ?"

"Jmenuji se Danse h'Ombre."

"Jsi statečný chlapík," řekl Gauvain a podával mu ruku.

Muž zvolal:

"Ať žije král!"

A sebrav poslední zbytky sil, zvedl současně obě ruce, vystřelil Gauvainovi na prsa a ťal mu šavlí po hlavě.

To vše provedl s hbitostí tygra: avšak kdosi byl ještě rychlejší než on. Byl to jezdec, který právě přijel a chvíli přihlížel, aniž si ho kdo povšiml. Když viděl, jak jeden Vendéan zvedá šavli a pistoli, skočil mezi něj a Gauvaina. Nebýt jeho, byl by Gauvain mrtev. Kůň dostal ránu z pistole, jezdec ránu šavlí a oba klesli. To vše se udalo v jediném okamžiku.

Také Vendéan se skácel na dlažbu.

Rána šavlí zasáhla muže přímo do tváře, ležel na zemi v mdlobách. Kůň byl zabit.

Gauvain přistoupil blíž.

"Kdo je ten muž?" otázal se.

Zadíval se na něho. Krev z rány tekla raněnému po tváři a slévala se mu v červenou masku. Nebylo možno rozeznat jeho obličej. Bylo vidět, že má šedivé vlasy.

"Ten muž mi zachránil život," řekl Gauvain. "Zná ho někdo z vás?"

"Veliteli," ozval se jeden voják, "ten člověk přijel do města právě před chvílí. Viděl jsem ho. Přijel po cestě od Pontorsonu."

Vrchní ranhojič přiběhl se svou skříňkou. Raněný byl dosud v bezvědomí. Ranhojič ho vyšetřil a řekl:

"Obyčejný šrám. To nic není. To se zašije a za týden bude zase na nohou. Pěkné seknutí šavlí."

Raněný měl na sobě plášť, trojbarevný opasek, pistole a šavli. Položili ho na nosítka a svlékli. Přinesli vědro s čerstvou vodou a ranhojič mu vymýval ránu. Obličej se začal ukazovat. Gauvain ho upřeně pozoroval.

"Má u sebe papíry?" zeptal se.

Ranhojič sáhl do postranní kapsy, vytáhl z ní pouzdro a podal je Gauvainovi.

Mezitím nabýval raněný, osvěžený studenou vodou, opět vědomí. Víčka se slabě pohnula.

Gauvain prohlédl pouzdro, našel v něm listinu složenou na čtyři díly. Rozevřel ji a četl:

"Výbor pro obecné blaho. Občan Cimourdain..."

"Cimourdain!" vykřikl Gauvain.

Po tom výkřiku otevřel raněný oči.

Gauvain byl bez sebe radostí.

"Cimourdaine! To jste vy! Podruhé mi zachraňujete život!"

Cimourdain pohlédl na Gauvaina. Záblesk nevýslovné radosti mu ozářil zkrvavenou tvář. Gauvain padl před raněným na kolena. "Můj učiteli!" "Jsem tvůj otec," zašeptal Cimourdain.


předchozí
Malá vojska a velké bitvy
Podruhé zachráněn
Devadesát tři - Obsah
následující
Kapka studené vody

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Hradec Králové | Kraniosakrální terapie | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2017 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!