předchozí
Zločinné spolčení lidí a lesů

Jejich život pod zemí

IV
následující
Jejich život ve válce

Devadesát tři

3. díl - 1. kniha VENDÉE

Autor: Viktor Hugo

Lidé se v těchto zvířecích doupatech nudili. Někdy za noci přes všechno nebezpečí vylézali ven a šli si zatančit na blízkou pláň. Nebo se modlili, aby zabili čas. "Po celý den," vypráví Bourdoiseau, "nás Jean Chouan nechal drmolit růženec."

Když přišlo léto, bylo téměř nemožné udržet ty, co byli z Bas Maine, aby nešli na dožínky. Někteří měli zvláštní nápady. Denis, řečený Tranche-Montagne, se přestrojoval do ženských šatů, aby mohl do Lavalu na divadlo, pak se zase vrátil do své díry.

Zničehonic se šli dát zabíjet a zaměnili vězení za hrob.

Někdy nadzdvihli víko své jámy a naslouchali, zda se v dálce bojuje, sledovali boj uchem. Palba republikánů byla pravidelná, palba královských přerývaná, to jim bylo ukazatelem. Jestliže střídavá střelba náhle přestala, bylo to znamení, že královští prohrávají, jestliže přerušovaná palba pokračovala a ztrácela se pomalu z doslechu, bylo to znamení, že mají vrch. Bílí vždycky pronásledovali, modří nikdy, kraj byl proti nim.

Tito podzemní bojovníci měli podivuhodné zpravodajství. Jejich způsob sdělování zpráv byl zázračně rychlý a přitom naprosto záhadný. Zničili všechny mosty, rozebrali všechny vozy, a přece si našli možnost, jak si všechno sdělit, jak si dát výstrahu. Síť jejich zvědů se prostírala od lesa k lesu, od vesnice k vesnici, od statku ke statku, od chalupy k chalupě, od křoví ke křoví.

Sedlák hloupého vzezření snadno prošel se zprávami schovanými v duté holi.

Aby mohli chodit volně z jednoho konce Bretaně na druhý, zásoboval je bývalý člen Ústavodárného shromáždění Boétidoux nejnovějšími republikánskými průkazy s prázdným místem pro jméno, tento zrádce jich měl celé svazky. Bylo nemožné je překvapit. "Tajemství svěřená více než čtyřem stům tisícům lidí," vypráví Puisaye, "byla přímo nábožně uchovávána."

Zdálo se, že čtyřhran uzavřený na jihu čarou od Sables k Thouarsu, na východě čarou Thouars Saumur a řekou Thoué, na severu Loirou a na západě oceánem má jediné společné nervové ústrojí, a zachvěl-li se jediný bod tohoto území, rozhoupalo se všechno. V mžiku došla zpráva z Noirmoutieru do Luconu a v táboře louéském věděli, co se děje v táboře u Croix Morineau. Člověk by řekl, že jim pomáhají i ptáci. Hoche psal 7. messidoru roku II: "Mohlo by se věřit, že mají telegraf."

Tvořili kmeny jako ve Skotsku. Každá osada měla svého náčelníka. Můj otec se této války zúčastnil, mohu tedy o ní mluvit.


předchozí
Zločinné spolčení lidí a lesů
Jejich život pod zemí
Devadesát tři - Obsah
následující
Jejich život ve válce

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Hradec Králové | Kraniosakrální terapie | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2017 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!