předchozí
Kapitola 15

Kapitola XVI.

16
následující
Kapitola XVII.

Hornblower

Autor: Cecil Scott Forester

Když Hornblower opět vkročil na palubu Sutherland, hřměl již hrom někde na obzoru. Horko se dosud nezmirňovalo, ale zato vítr téměř úplně ustal. Černá mračna se táhla po obloze skoro přímo nad lodí, a pokud zbyla na nebi dosud nějaká modř, měla tvrdý, kovový nádech.

"Přijde to brzy, pane," pravil Bush. Podíval se starostlivě nahoru. Plachtoví Sutherland bylo již omezeno na jeho rozkazy pouze na vrcholové plachty a nyní se mužstvo zaměstnávalo skasáváním jejich pruhů. "Ale odkud to přijde, to ví jen Bůh."

Otřel si zapocené čelo. Horko bylo přímo strašné. Nebylo větru, který by uklidňoval loď, jež se nyní vznášela vysoko na vlnách neklidného moře. A při tomto pohybu kladky nepřirozeně skřípaly.

"Tak už by to mohlo spustit, čert aby to vzal," zavrčel Bush. Napadl je náhle závan vzduchu, horkého, jako by vyrazil ze sušárny cihel, a Sutherland se na chvíli utišila. Pak přišel druhý závan, ještě teplejší a silnější.

"Už je to tady!" zvolal Bush, ukazuje k obloze.

Černá obloha byla nenadále rozpůlena oslepujícím bleskem, kterému za okamžik následovala hromová rána a náraz vichřice. Na hladině šedého moře bylo vidět její tvrdý, kovový nádech. Sutherland byla téměř hozena zpět, zakymácela se a sjela dolů po ohromné vlně. Hornblower řval na kormidelníka rozkazy, loď vyrazila kupředu a opět se uklidnila. Řvoucí vítr s sebou přinesl krupobití - kroupy velké jako třešně, které kousaly, oslepovaly a pálily na obličeji, bubnovaly s pekelným hřmotem na palubu a šlehaly moře do zpěněného zmatku, jehož syčení bylo slyšet i přes ostatní zvuky. Bush si zvedl límec svého nepromokavého kabátu, aby mu chránil tváře, a pokoušel se zakrýt oči kloboukem se širokou střechou. Hornblowerovi byl však ostrý vítr tak příjemný, že nepociťoval ani bolest, kterou mu působily kroupy. Polwheal, který přiběhl na palubu s nepromokavým kabátem a velkým kloboukem, musil ho strčit do lokte, aby na sebe upoutal pozornost, a aby mohl Hornblowerovi pomoci do pláště.

Pluto nyní plula se shrnutými plachtami a pomalu se pohybovala na dvě kabelové délky napravo od Sutherland. Velká třípalubá loď byla ještě hůř ovladatelná než Sutherland a vítr ji snášel ještě víc. Hornblower ji pozoroval a vzpomínal, co asi dělá Villena, zničený nyní dole v podpalubí se skřípajícím dřevem kolem sebe. Jistě se odkazoval do ochrany všech svatých. Caligula byla dosud na závětrné straně se skasanými plachtami a její válečná vlajka se větrem nadula jako kus prkna. Byla z těchto tří lodí nejlépe ovladatelná, protože její britští stavitelé měli na mysli, aby mohla co nejlépe odolávat bouři. Ne jako Pluto, do které bylo nacpáno tolik děl, kolik se do dané šířky a délky jen vešlo. Ne jako tomu bylo u Sutherland, jejíž holandští stavitelé dali lodi co nejmenší ponor a tím co nejmenší schopnost námořní plavby.

Téměř bez varování se vítr stočil o plné čtyři čárky,. Sutherland se vznášela a opět ponořovala a její bouřkové plachtoví se napjalo, jako kdyby do něho padl dělostřelecký náboj. Pak se Sutherland dostala opět kupředu. Krupobití bylo vystřídáno hrozným deštěm, hnaným řvoucím větrem téměř vodorovně. Náhlá změna větru rozbouřila nakrátko vlny na moři a Sutherland byla hozena zpět a opět se ponořila jako ve víru. Hornblower upřel opět zrak na Pluta - byla téměř vražena zpět, ale Elliott ji dobře řídil a loď včas opět vyrazila kupředu. Hornblower cítil, že je raději kapitánem Sutherland s plochým dnem, než neohrabané třípalubní lodi s devadesáti čtyřmi dvaatřicetiliberními děly, i když její kapitán dostával plat první třídy.

Vítr opět zařval a téměř mu strhl nepromokavý kabát z ramenou. Sutherland se snažila v této bouři položit se na bok, což vypadalo podobně, jako když se snaží kráva tancovat. Bush na Hornblowera něco křičel. Hornblower zachytil slova "uvolnit rumpály", přisvědčil, a Bush zmizel dolů. Čtyřem mužům u kormidla s pomocí mocné váhy kola by se mohlo podařit ovládnout loď přes její bláznivé chování, ale námaha, vržená na kormidelní lana, by byla příliš velká. Bylo proto dobré přikázat šest nebo osm mužů na uvolnění rumpálů, aby byla rozdělena námaha rovnoměrně na muže u kola a mužstvo u kormidelních lan. K nejbližšímu mřížkoví u kormidla bude musit být postaven poddůstojník, který bude křičet na muže dole u rumpálů, jak je mají uvolňovat, což byla velmi odpovědná práce. Hornblower si gratuloval, že obral východoindický konvoj o zkušené námořníky.

Na návětrné straně byl obzor zahalen do perlové mlhoviny nevýslovné krásy, ale v závětří bylo jasněji a tam se spojovaly na obzoru španělské modré hory s oblohou. V tom směru byl záliv Rosas velmi špatný kryt, pokud vál jihovýchodní vítr. Stejně však byl uzavřen pro britské lodi, protože tam byla postavena francouzská děla. Rosas byla pevnost, jejíž obléhání a dobytí dalo vloni Cochranovi příležitost, aby se vyznamenal. Nejsevernější částí zálivu Rosas byl mys Creux, kde Sutherland ukořistila Amelii, když se snažila obeplout mys. Za mysem Creux se opět pobřeží odklonilo k severozápadu a dávalo jim dostatek mořského prostoru, aby se dostali z bouře. Letní bouře na Středozemním moři totiž nikdy netrvaly dlouho, i když byly velmi silné.

"Vlajková loď signalizuje, pane," vykřikl kadet na stráži. "Číslo třicet pět. Přizpůsobte plachty počasí."

Pluto nyní ukazovala své bouřkové stěhovky a své těsně skasané vrcholové plachty. Admirál se zřejmě rozhodl, že mys Creux je nebezpečně blízko, a chtěl se dostat více na návětrnou stranu pro případ krise. Bylo to rozumné předběžné opatření: Hornblower vydal nezbytné rozkazy, aby sedala Sutherland tímtéž směrem, a muži u kormidla a rumpálů dělali vše, aby se loď dostala do větru. Posádky děl byly zaměstnány dvojitým přivazováním děl, protože stálé kývání by mohlo některé z děl uvolnit. Jiná skupina mužstva pracovala nyní na dvou pumpách. Plavba dosud nezpůsobila, že by do lodi teklo mnoho vody, ale Hornblower chtěl mít dno pokud možno vyčištěno pro případ, že by bylo pumpování skutečně zapotřebí. Caligula byla již daleko na návětrné straně - Bolton plně využíval jejích navigačních schopností a správně se držel pokud možno nejdále od nebezpečného místa. Ale i Sutherland a Pluto byly v dostatečném bezpečí, vyjímaje ovšem možnou nešťastnou náhodu. Ztráta stožáru, uvolnění děla, rychlé vytvoření otvoru ve dnu a situace se může dramaticky změnit. Dosud však byly obě lodi zcela v bezpečí.

Nad hlavami zněl neustále hrom, již tak dlouho, že Hornblower ani jeho hřmění nevnímal. Hra blesků mezi černými mraky byla ohromující a nádherná. Tímto krokem nemohla bouře trvat o mnoho déle. Moře však bude ještě dlouho bouřlivé. A skutečně, vítr již naháněl ohromné vlny i v tomto mělkém koutku Středozemního moře. Sutherland se pomalu pohybovala a přes její hlavní palubu se často převalila ohromná vlna. Vzduch, ba i nárazy deště a vody velmi osvěžující po nemožném horku posledních dní a prudký vítr vyluzoval v lanoví krásnou hudbu, kterou dovedlo ocenit i Hornblowerovo ucho, jež normálně nemělo smysl pro žádnou hudbu. Když mu přišel Polwheal oznámit, že večeře je připravena, byl překvapen, že již uplynulo tolik času. Bude to nějaká jednoduchá večeře, protože kuchyňský oheň byl uhašen.

Když se opět vrátil na palubu, vítr znatelně utichl a na návětrné straně se objevily skvrny jasné oblohy s kovovým, zelenomodrým nádechem. Také déšť ustal, ale moře bylo bouřlivější než předtím.

"Bouře se velmi brzy utišila, pane," pravil Bush.

"Ano," řekl Hornblower, ale s vnitřní reservou. Kovový nádech oblohy nevěstil brzké uklidnění moře. Hornblower dosud nepoznal takovou středomořskou bouři, jež by se vy-bouřila bez jediného překvapení. Byl si též vědom, že na závětrné straně dosud hrozí mys Creux. Hornblower se kolem sebe podíval. Viděl na závětrné straně loď Pluto, obklopenou drobnou mlhou dešťových kapek, viděl Caligulu daleko na návětrné straně. Její plachty bylo jen stěží vidět přes stále vzbouřenou šedou hladinu.

A pak to přišlo. Náhlá řvoucí vichřice, která Sutherland málem porazila na bok a pak ji s překvapující rychlostí otočila. Hornblower se zachytil zadního návětrného lanoví a řval rozkazy. Bouře nabyla nyní nesmírné zuřivosti; Hornblower si na okamžik pomyslil, že se Sutherland již nikdy nezvedne a pak se mu zdálo, že se loď řítí pod vodu přídí vpřed, když byla uchopena zuřícím větrem. Vítr řval a burácel s takovou zuřivostí, s jakou se dosud nesetkali. Jen po vysilující námaze byla loď opět uvedena do větru a trochu se uklidnila. Nárazový vítr tvořil neustále velké vlny a moře bouřilo víc než kdy jindy. Loď sebou házela a kývala tak, že i pro ty, kdož prožili celý svůj život na moři, bylo těžké udržet se na nohou. Ale žádný stěžeň nebyl zlomen, žádné lano se nepřetrhlo. To byl nejlepší důkaz dobré práce doků v Plymouthu a námořnických schopností Bushe a Harrisona.

Bush nyní něco křičel a ukazoval někam na moře. Hornblower sledoval směr jeho ruky. Pluto zmizela a na okamžik myslil Hornblower, že se potopila se vší posádkou. Pak ji ohromná vlna vynesla. Ležela na boku, šedé vlny narážely na její odhalené dno. Její ráhna se tyčila k obloze a plachty a lanoví se zdály černé v bílé pěně po její závětrné straně.

"Ježíši Kriste!" vykřikl Bush. "Ti chudáci zmizeli."

"Napněte stěhovky na hlavním stožáru," zvolal Hornblower.

Loď se ještě nepotopila; jistě bude několik těch, kteří to přežijí, kteří se udrží na rozbouřeném moři dostatečně dlouho, aby se zachytili konce provazu, vrženého s paluby Sutherland, a kteří budou moci být vytaženi na palubu dříve, než je moře zdolá. Bylo sice možné vsadit sto proti jedné, ze žádný z tisíce mužů na palubě Pluta nebude zachráněn, ale musí se o to alespoň pokusit. Hornblower vedl Sutherland pomalu a opatrně k vlajkové lodi. Ještě žila a vlny se od ni odrážely, jako by byla skalou za příboje. Hornblowerova obrazotvornost si představovala, co se asi děje na jejich palubách. Byly nyní skoro vertikální a vše, co mohlo být odneseno, bylo již smeteno do moře. Na návětrné straně asi visí děla za závěry. Jeden náhlý pohyb, zříti se po palubě a utvoří na druhé straně díry, jež loď potopí v nepatrném čase. Muži se asi plazí ve tmě podpalubí. Muži, kteří nebyli spláchnuti do moře, drží se vší silou nejbližšího pevného předmětu jako mouchy rámoví oken a při objevení vlny se přikrčují.

Ve svém dalekohledu zpozoroval Hornblower bod na odkryté horní straně Pluta, bod, který se pohyboval, bod, který přežil náraz ohromné vlny. Brzy zpozoroval i jiné body a zjistil též něco, jako pravidelný pohyb. Nějaká hrdinná duše sestavila skupinu, která přesekávala upínačky na návětrné straně hlavního stěžně. Když se Sutherland přiblížila, viděl Hornblower, že upínačky povolily a že byly useknuty i upínačky předního stožáru. Jako kotrmelcem se Pluto vynořila z vody, podobná velrybě. Z jejich otvorů tekla voda, a když se přiblížila k Sutherland, zlomil se i zadní stožár na druhé straně. Pluto byla osvobozena od svého ohromného zatížení a podařilo se ji zachránit - námořní disciplina a odvaha jí daly ještě další možnost života během několika vteřin, jež jí byly poskytnuty, když ležela na boku. Hornblower viděl, že muži stále ještě pracují a že zuřivě sekají do dosud neodseknutých upínaček, aby osvobodili loď od vrakoví, které táhla podél sebe.

Byla však v hrozném stavu. Její stožáry zmizely a zbytek čněl jen několik stop nad palubu. I její čelen zmizel. A se ztrátou váhy, která loď vyvažovala, holý trup Pluta se bláznivě kymácel. Převrátila se na jednu stranu, až se objevilo obnažené dno, pak se rychle převrátila na druhou. Takové otočení jí trvalo pouze několik vteřin, ačkoliv její paluba opisovala více než devadesátistupňový uhel. Byl skutečně zázrak, že se nepřevalovala v plném kruhu jako dřevěná kuželka. Uvnitř lodi musí být pravé peklo, musí tam být jako v bláznově snu. Ale přece žila a plula a alespoň část její posádky přežila to na palubě. Nad hlavami jim sjel blesk v posledním záchvatu. I na západ, na závětrnou stranu bylo skrze mraky vidět otvor a španělské slunce se snažilo prorazit hustou clonu. Vítr nebyl nyní silnější než prudší vichřice. Byl to poslední pokus bouře, která udělala tak velkou škodu.

A přece, její poslední nápor trval déle, než Hornblower předpokládal. Náhle si uvědomil, že se na obzoru objevil velký mys Creux. Vítr vanul téměř přímo od lodi k němu. Neuplyne ani hodina nebo dvě a trup Pluta bez stožárů se octne v mělčinách na úpatí mysu, kde jej očekává jisté zničení. Aby to bylo ještě jistější, na mysu Creux stála francouzská děla, která byla vždy hotova střílet po bezmocném cíli.

"Pane Vincente," pravil Hornblower, "Vyvěste signál Sutherland vlajkové lodi. Jdu vám na pomoc".

Na tato slova Bush přímo vyskočil. V tom rozbouřeném moři, u závětrného pobřeží bude pro Sutherland velmi obtížné pomoci lodi bez stěžňů, dvakrát tak velké jako ona sama. Hornblower se na něho obrátil.

"Pane Bushi, chci, abyste vytáhli tažné lano přes záďové okénko. A pokud možno co nejrychleji, prosím. Odtáhneme vlajkovou loď."

Bush mohl vložit své námitky pouze do svého pohledu. Znal svého kapitána příliš dobře, než aby se odvážil otevřeného odporu. Ale každý člověk mohl vidět, že tento úkol přivede Sutherland do nebezpečí a pravděpodobně bez jakéhokoliv výsledku. Plán bude znemožněn již od počátku, pro nesmírné obtíže dopravy lana na Pluto, která se kývala se strany na stranu a točila se divoce a bezcílně. V každém případě však Bush zmizel ještě dříve, než mohl Hornblower vyčíst z jeho tváře námitky.

Vítr je hnal neustále blíže ke břehu, a proto byla každá vteřina drahá.

Se svým plochým dnem a se vším svým vrchním zatížením sunula se Sutherland do závětří mnohem rychleji než Pluto.

Hornblower musil vést loď s nejvyšší opatrností, musil si probojovávat cestu na návětrnou stranu s přitočenými plachtami, než mohl povolit a opět se nechat nést zpět. Mezi oběma loďmi byla již jen malá vzdálenost. Vítr vál dosud velmi silně a jakákoliv neopatrnost v navigaci, jakékoliv poškození stožáru nebo plachty znamenalo nebezpečí. Přes studený vítr a přes opětovný déšť se brzy námořníci na stožárech Sutherland silně potili z neustálé činnosti, kterou na nich vyžadoval jejich kapitán, řídící couvání, pak opět vyražení, návrat na návětrnou stranu a obraty. Sutherland kroužila kolem Pluta, zbavené stěžňů, jako racek kolem trosek. A mys Creux rostl stále víc a víc. Zespoda se ozval pravidelný hluk dupotu, klapání a tahání. To Bushova skupina vytahovala nahoru přes nižší dělovou palubu mocný, dvacetipalcový kabel.

Nyní odhadoval Hornblower s největší pečlivostí a měřil směr větru. Nemohl doufat, že by mohl vytáhnout Pluta až na širé moře - Sutherland sama se těžko dostávala na návětrnou stranu - vše, co hodlal podniknout, bylo, že ji chtěl trochu popotáhnout na stranu, aby získal větší prostor na moři a aby tak loď zachránil před naražením na mys. Oddálení neštěstí bylo vždy výhodou. Vítr se může utišit - což se pravděpodobně též stane - nebo se může změnit a v tak získaném čase bude posádce Pluta umožněno nasadit nouzové stožáry a umožnit tak alespoň částečné ovládání lodi. Mys Creux byl nyní téměř přesně na západ a vítr vál ze severovýchodu. S toho hlediska by bylo nejlepší táhnout Pluta na jih. V tom případě měli větší možnost obeplout mys. Ale na jih od mysu Creux se rozprostíral záliv Rosas, ohraničený na jih mysem Bagur, a proto jižní směr by je mohl zahnat pod děla Rosas a mohl by je nahnat do náručí dělových člunů, jež tam byly pravděpodobně připraveny, což by skončilo ještě větším neštěstím. Na sever nebude takového nebezpečí. Děla u Llanza ještě jistě nebudou znovu postavena a v každém případě, od konce mysu až k Llanza, je dvacet mil nehlídaného moře. Na sever to tedy bylo bezpečnější - jen kdyby si byl jist, že se jim podaří obeplout mys. Hornblowerova obrazotvornost byla opět v práci a snažila se vypočítat i při naprosto nedostačujícím množství dat, s jakým odklonem musí počítat a na jakou vzdálenost bude moci Sutherland odtáhnout třípalubní loď bez stožárů v daném čase. Neměl dostatek dat, a proto se musil řídit jen svou obrazotvorností. Rozhodl se pro severní směr, když mladičký námořník přiběhl bez dechu na velitelskou palubu.

"Pan Bush říká, že kabel bude připraven za pět minut, pane," pravil.

"Dobře," odpověděl Hornblower. "Pane Vincente, signalizujte vlajkové lodi »Připravte se na přijetí lana.« Pane Morkelli, pošlete pro mého člunovoda."

Lano! Důstojníci na velitelské palubě se na sebe s údivem podívali. Pluto se bláznivě nakláněla a točila na moři. Nakláněla se nyní tak, že její měď na dně byla odhalena, A již se klonila na druhou stranu a bílé skvrny mezi jejími střílnami zmizely na okamžik ve vodě. A co více, v rozbouřeném moři byla opět hozena tu dopředu, jindy opět dozadu, jak ji právě odhodila nenadálá vlna. Přiblížit se jí bylo právě tak nebezpečné jako přiblížit se k uvolněnému dělu na palubě. Jakákoliv srážka obou lodí by je beze sporu poslala neodvratně ke dnu.

Hornblower přelétl zrakem svalnatou postavu Brownovu, stojící před ním.

"Browne, vybral jsem vás, abyste hodil na vlajkovou loď lano, až pojedeme kolem ní. Znáte na lodi někoho, kdo by to dovedl provést lépe? A řekněte mi to přímo."

"Neznám, pane, nemohu říci, že bych znal."

Brownova pevná sebedůvěra byla pro Hornblowera ulehčením.

"A čeho k tomu použijete?"

"Jednu z kramlí, pane, a lano z olovnice, mohu-li"

Brown byl muž okamžitého rozhodnutí - Hornblowerovo srdce pro něho roztálo, a to ne po prvé.

"Tak se připravte. Přiblížíme se zádí k přídi vlajkové lodi, na nejkratší možnou vzdálenost."

V tom okamžiku plula již Sutherland pomalu kupředu pod bouřkovou kosatkou a s těsně skasanými vrcholovými plachtami asi dvě stě yardů po návětrné straně Pluta. Hornblowerův mozek se opět stal počítacím strojem. Odhadoval, oč se Sutherland uchýlí od svého směru, až popluje k Pluto, počítal s náhlými opilými pohyby poškozené lodi, rychlost Sutherland, velikost vln a všechny možnosti, které ho mohou potkat na krátké cestě rozbouřenými vlnami. Musil čekat ještě dvě dlouhé minuty na pravý okamžik. Jeho oči byly přilepeny na Pluta a s napětím pozoroval, kdy se konečně dostanou obě lodi do takového postavení, ze kterého chtěl vyrazit.

"Pane Gerarde," pravil Hornblower - jeho mysl byla příliš zaměstnána, než aby se mohla ještě zaměstnávat obavami. "Zvraťte hlavní vrcholové plachty."

Sutherland se nyní vydala na cestu k záchraně. Mezera mezi oběma loďmi se začala zužovat, Sutherland se stále blížila mezerou šedé a zlobné vody s vynikajícími ostny vln k nešťastné Pluto. Bylo ještě štěstí, že Pluto ležela nyní poměrně klidně, bez divokého tancování. Jen tu a tam byla hozena kousek zpět a pak opět kupředu náhlým nárazem vln. Brown stál vzpřímen jako socha na zadním zábradlí a neustále udržoval rovnováhu. Provaz olovnice ležel smotán na palubě po jeho boku, na jeho konci byla připevněna kramle, kterou Brown kýval sem a tam, jako kyvadlem u hodin. Stál proti obloze a byl na něho skvělý pohled. Vzdálenost se již velmi zkrátila, ale Brown nejevil ani stopy nervozity. I v tomto okamžiku pocítil Hornblower pocit závisti nad Brownovým tělesným fondem a nad jeho robustní sebedůvěrou. Sutherland se nyní rychle přibližovala k Pluto, na jejíž přídi zpozoroval Hornblower skupinu mužů, netrpělivě čekající, aby zachytili provaz. Podíval se, zda již Brownovi pomocníci připevnili silné lano na šňůru od olovnice.

"Bože, snad se nám to podaří," šeptal Gerard Crystalovi.

Ale Gerard tentokráte neuhádl. Při velkých úchylkách obou lodí by obě propluly kolem sebe na vzdálenost alespoň o deset yardů větší, než mohl Brown dohodit kramli a přivázané lano.

"Pane Gerarde," pravil Hornblower chladně, "zvraťte zadní vrcholové plachty."

Mužstvo bylo připraveno u otěží. Rozkaz byl vykonán současně s vyřčením. Záď Sutherland se tím dostala o malý kousek dále a vzdálenost mezi oběma loďmi se ještě více zmenšila. Příď Pluta, tyčící se do výšky zvednuta velkou vlnou, se zdála přímo na zádi Sutherland. Gerard a Crystal tiše a společně kleli, aniž si uvědomili, co vlastně říkají. Pozorovali manévr s napětím. Hornblower cítil, jak se studený vítr otírá o jeho ramena. Chtěl zavolat na Browna, aby hodil, ale ovládl se jen s velkou námahou. Brown přece musil vědět lépe, co může dělat. A pak, když se záď Sutherland nadzdvihla pod ohromnou vlnou, Brown hodil. Kramle vylétla do vzduchu a za ní provaz. Dosáhla Pluta na zobákovité přídi a zachytila se o zbytky ráhnoví na čeleni, kde ji promočený námořník, opírající se o zbytek stěžně, zachytil obloukovitým pohybem paže. V následujícím okamžiku byl zavalen prudkou vlnou, ale udržel se a posádka Sutherland pak viděla, jak odevzdává provaz zástupu mužů, čekajících na přídi.

"Podařilo se to!" křičel Gerard. "Udělali jsme to, povedlo se to."

"Pane Gerarde," pravil Hornblower, "zvedněte vrcholové plachty ostře vzhůru."

Mužstvo Pluta tahalo nyní na svou loď provaz, který se na palubě Sutherland rychle odvíjel. Za malou chvíli byl přes palubu Sutherland již tažen těžký kabel. Ale nebylo času nazbyt. Obě lodi měly různé vlastnosti a Hornblower je nemohl za bouře udržet ve stejné vzdálenosti. Bylo to nebezpečné a i nemožné. Sutherland se zastavila a počala se sunout do závětří rychleji než Pluto. S natočenými plachtami jela pomalu vpřed a bylo Hornblowerovým úkolem, aby zkombinoval oba tyto faktory a udržoval vzrůstající mezeru na pokud možno nejnižším stupni. Byl to pěkný algebraický problém, který musila Hornblowerova hlava přeměnit na aritmetiku a vyřešit v mysli.

Pluto se náhle nesmyslně rozhodla vyrazit kupředu, počala se řítit na Sutherland a Hornblowerova hlava rychle měnila své počty, zatím co ostatní zadrželi dech a čekali s hrůzou na srážku. Gerard postavil na záď několik skupinek mužů s tyčemi, aby se pokusili odrazit nápor Pluta. Ale asi mnoho nepochodí proti třem tisícům mrtvé váhy Pluta. Kromě toho byl na zádi uvázán cár plachty, naplněný síťovím, který měl sloužit jako nárazník. I na přídi Pluta bylo mužstvo v horečné činnosti. Ale v posledním okamžiku, za klení celé posádky poškozená loď neočekávaně odskočila a každý, kromě Hornblowera, opět vydechl volněji. Když se Pluto mohla tak rychle přiblížit k Sutherland, může se právě tak rychle vzdálit, při čemž by se mohl přetrhnout provaz, za který byl tažen třípalcový kabel, a práce by musila být vykonána znovu. A mys Creux se již hrozivě tyčil ve velmi malé vzdálenosti.

"Caligula signalizuje, pane," pravil Vincent. "»Mohu vám pomoci ?«"

"Odpovězte »Čekejte«," odpověděl mu Hornblower přes rameno; úplně totiž zapomněl na existenci Caliguly. Bolton by byl blázen, kdyby přijel zbytečně do závětří k nepřátelskému pobřeží.

Vysoké vystříknutí vody za zádí Sutherland naznačovalo, že Bush uvolnil zadní střílnou větší část lana, aby se nepřetrhl provaz, kdyby byla Pluto rychle odnesena na větší vzdálenost. Ale i tato pomoc mohla být nebezpečná. Kabel byl těžký, ponořoval se do vody a kdyby ho byl uvolněn příliš velký kus, mohl by se přetrhnout provaz, za který byl tažen. Hornblower se vyklonil přes zvedající se záď.

"Pane Bushi!" vykřikl.

"Pane," odpověděl Bush zdola otevřenou střílnou.

"To stačí."

"Podle rozkazu, pane."

Na provazu nyní ležela ohromná tíha a kabel se počal pomalu sunout na palubu Pluta, jako mořský had. Hornblower pozoroval, jak se kabel natahuje. Tato práce požadovala kalkulace právě tak přesné jako vše, co dosud vykonali. Musil zavolat na Bushe, aby povolil opět větší kus kabelu, nebo aby chvíli opět počkal; přitom se jeho oči neodtrhly od lodi a současně pozoroval moře a počítal s větrem. Kabel byl dlouhý dvě stě yardů, z čehož padesát yardů leželo na Sutherland. Práce musila být proto skončena dříve, než budou obě lodi od sebe vzdáleny sto padesát yardů. Hornblower pocítil ulehčení až tehdy, když viděl, jak je konec kabelu zdvihán na příď Pluta, a když mu mávání vlajek oznámilo, že konec kabelu byl vytažen na palubu a že je připevněn.

Hornblower se podíval na přibližující se pevninu a pocítil na tváři vítr. Jeho dřívější kalkulace byly zřejmě správné. Kdyby se držel na tomto směru, byl by zahnán do zálivu Rosas, i kdyby se mu podařilo vyhnout se pevnině.

"Pane Vincente," pravil. "Signalizujte vlajkové lodi, že obrátím na jiný směr."

Gerard se na něho překvapeně podíval. Zdálo se mu, že se Hornblower vydává zbytečným potížím a že tímto manévrem uvede v nebezpečí obě lodi. Nemohl vidět dále než na mys Creux, na přátelské moře a nebezpečnou pevninu. S instinktem námořníka chtěl řídit obě lodi tak, aby měly po své závětrné straně dostatek vody. Na nic jiného nemyslil. Mohl vidět pevninu a cítit vítr a jeho reakce na tyto okolnosti byla instinktivní.

"Pane Gerarde," pravil Hornblower, "jděte ke kormidlu, a až se tíha přenese na kabel."

Gerard již nepotřeboval, aby mu o tom řekl více. Sutherland potáhne na své zádi tři tisíce tun a nebude se proto chovat jako kterákoliv jiná loď, kterou kdy řídil kormidelník. Budou proto musit být provedeny zvláštní a náhlé zákroky, aby se lodi zabránil únik do větru. Lano se již napínalo, jeho střední část se již zdvíhala z moře, nyní již bylo napjato jako tyč, mořská voda z něho dosud crčela a praskání v podpalubí naznačovalo, jak jsou namáhány upínací šrouby. Pak se kabel trochu uvolnil, praskání přestalo a Sutherland již táhla v závěsu nešťastnou Pluto. Každým yardem, o který se dostali kupředu, klesala Pluto méně a méně do závětří.

Jakmile bude reagovat na vlastní kormidlo, bude námaha kormidelníka na Sutherland značně menší.

Bush skončil svou práci v podpalubí a objevil se opět na velitelské palubě.

"Chci, abyste řídil loď, až budeme provádět obrat," řekl mu Hornblower.

"Podle rozkazu, pane," odpověděl Bush. Podíval se na pevninu, pocítil vítr a jeho myšlenky šly stejnou cestou jako Gerardovy. Bushovi se však nikdy ani nesnilo o tom, aby pochyboval o kapitánově úsudku v oboru námořnictví. Byl v duševním stavu, který mu určoval, že to, co pokládá Hornblower za správné, také správné je a není o tom žádných. pochyb.

"Pošlete muže k otěžím. Až dám rozkaz, musí být vykonán bleskovou rychlostí."

"Podle rozkazu, pane."

Pluto již nabývala rychlosti. Avšak každý yard, který pojedou tímto jižním směrem, bude znamenat velkou ztrátu,, až se dají na sever.

"Zvraťte zadní vrcholové plachty," nařídil Hornblower.

Sutherland ztrácela rychlost a Pluto se k ní neustále přibližovala. Hornblower viděl i kapitána Elliotta, který vyběhl na příď, aby se mohl osobně přesvědčit, co se děje. Zřejmě ještě nepochopil, co zamýšlí Hornblower provést.

"Pane Vincente, připravte si signál »Obrátit«, abyste ho mohl vyvěsit ihned, jakmile nařídím."

Pluto již byla nyní velmi blízko.

"Zvedněte zadní vrcholové plachty, pane Bushi."

Sutherland opět nabývala rychlosti. Byla právě na vzdálenost, kterou jí umožňovalo tažné lano, aby se obrátila a nabrala rychlost dříve, než bude musit opět táhnout Pluta. Hornblower pozoroval lano a odhadoval současně, jakou rychlostí pluje jeho loď.

"Teď pane Bushi! Signál, pane Vincente!" Kormidlo bylo natočeno, lanoví vytaženo a Rayner vpředu se staral o stěhovku na předním stěžni. Otáčela se a její plachty se napjaly, když se do nich opřel vítr. Když na palubě Pluta přečtli signál, měli na štěstí dosti vtipu, aby také stočili kormidlo, a loď se počala též otáčet, což dalo Hornblowerovi trochu více místa pro jeho manévr. Nyní byla již Sutherland otočena na opačný směr a nabývala rychlosti. Pluto vsak vykonala pouze půl obratu. V následujícím okamžiku přijde strašný náraz. Hornblower pozoroval, jak se lano napíná a zvedá z moře. "Pozor, pane Gerarde."

Náraz se dostavil a Sutherland se otřásla. Nesmírně silný tah kabelu dělal se zádí Sutherland přímo fantastické věci. Hornblower slyšel, jak Gerard vykřikuje na kormidelníky u kola a mřížkovím na muže u rumpálů v podpalubí. Po jeden hrůzyplný okamžik se zdálo, že Sutherland bude stržena zpět a zničena. Avšak Gerard u kola, Bush u otěží a Rayner vpředu bojovali ze všech sil. Loď se dosud otřásala, ale po chvíli opět vyrazila vpřed a Pluto ji následovala. Konečně byly obě lodi na opačném směru a mířily na sever, do poměrného bezpečí Lyonského zálivu.

Hornblower se podíval na zelenající se mys Creux, který se nyní rozkládal v malé vzdálenosti po levoboku. Objedou ho jen velmi těsně, protože kromě svého vlastního sklonu nechat se nést větrem, byla Sutherland zanášena do závětří i nesmírnou vahou Pluta. Její rychlá jízda do bezpečí byla též snižována toutéž vahou. Bude to opravdu jen velmi těsné. Hornblower stál ve hvízdajícím větru a jeho pilná mysl opět pracovala na výpočtech možných úchylek a odhadování vzdáleností. Podíval se opět zpět na Pluta, která se již tak bláznivě nekolébala, když nabývala rychlosti. Tažné lano bylo nyní v úhlu k délce Sutherland a Pluto byla opět v jiném úhlu k tažnému lanu. Hornblower si pomyslil, že se jistě může spolehnout na Elliotta, že využívá co nejlépe svého kormidla, ale tah na Sutherland musí být nesmírně silný. Měl by se pokusit, zda ze Sutherland nedostane ještě trochu větší rychlost, ale vál příliš silný vítr a natáhnout další plachty by bylo velmi nebezpečné. Kdyby se protrhla plachta nebo kdyby se přelomil stožár, octli by se ve velmi krátkém čase na pevnině.

Podíval se znovu směrem k zemi, aby si změřil zkracující se vzdálenost, a náhle se před ním na vzdálenost asi jednoho provazce objevila jako duch výstraha. Byl to sloup vody, vysoký asi šest stop, který se vztyčil z úpatí vlny a zmizel právě tak tajemně a rychle, jak se objevil. Hornblower ani nechtěl věřit, že to skutečně viděl, ale pohled na obličeje Crystala a Bushe, které okamžitě ztvrdly, ho o tom ujistil. Dělostřelecká koule tam dopadla do vody; to byl pravý důvod náhlého výstřiku. V prudkém větru nezaslechli ani výbuch, ani neviděli kouř výstřelu nad pevninou. Pálila na ně baterie na mysu Creux a Sutherland byla již skoro na dostřel. Brzy budou hvízdat dvaačtyřiceti librové střely kolem Hornblowerových uší.

"Vlajková loď signalizuje, pane," pravil Vincent.

Na palubě Pluta se podařilo umístit na pahýl po předním stožáru kladku a vysílat tak signály. Vlající vlajky bylo s velitelské paluby Sutherland zcela jasně vidět.

"Vlajková loď pro Sutherland," četl Vincent. "Bude-li třeba, odepněte lano."

"Odpovězte »Není třeba«."

Nebylo pochyby o tom, že musí nabýt větší rychlosti, chtějí-li uniknout bez pohromy. Byl to velmi zajímavý problém možností, ale byl zřejmě lépe řešitelný pro hazardního hráče než hráče whistu. Napnout více plachet by zvýšilo nebezpečí pro obě lodi, ale současně by jim dávalo větší možnost uniknout do bezpečí. Ale kdyby Hornblower napjal více plachet a ztratil stožár, mohlo by to znamenat, že Sutherland se probojuje do bezpečí, ale Pluto by byla právě tak jisté ztracena, jako kdyby ji teď vzal z vleku.

"Pane Bushi, napněte, prosím, přední vrcholové plachty."

"Podle rozkazu, pane," odpověděl Bush. Věděl, že to bude nezbytné a předpokládal, že si jeho kapitán zvolí těžší možnost. Bush se velmi rychle učil, i při svém věku.

Námořníci se šplhali po lanoví vzhůru podél ráhna přední vrcholové plachty. Stáli na kymácejících se provazových příčkách, vítr kolem nich prudce hvízdal, a držíce se lokty ráhna, uvolňovali plachtu. S hlasitým praskotem se plachta uvolnila a Sutherland sebou prudce hnula pod zvýšeným tlakem. Hornblower pozoroval, jak se plochá křivka těžkého kabelu vzadu srovnává, ale nezdálo se, že by pod prudkým tlakem lano povolilo. Přes stálé škubání bylo řízení lodi pro muže u kormidla o něco lehčí, protože tíha velké přední vrcholové plachty vyvážila neustálý tah tažného lana.

Hornblower se podíval na břeh právě včas, aby zpozoroval obláček dýmu na vrcholu mysu Creux. Dým se okamžitě rozplynul do větru. Nemohl zjistit, kam dopadly střely, protože jich ani neviděl, ani neslyšel. Moře bylo příliš rozbouřeno, než aby mohly být snadno pozorovány dopady. Ale fakt, že baterie dosud střílela, naznačoval, že jsou ještě téměř v dostřelu - kroužili skutečně na okraji zkázy. Sutherland však již jela nyní rychleji, a když se Hornblower podíval zpět, viděl, že na palubě Pluta se dělají přípravy na postavení nouzového hlavního stožáru. Jakýkoliv cár plachty, který bude moci Pluto vyvěsit, usnadní nesmírně práci Sutherland a za hodinu budou moci být s prací hotovi. A za hodinu nastane tma, která je bude chránit před palbou baterie. V hodině bude rozhodnuto o jejich osudu bud příznivě, nebo nepříznivě. Vše nyní záleželo na tom, co se stane během následující hodiny.

Slunce nyní proniklo mraky na západě a změnilo barvu španělských hor a pohoří ze šedé na zlatou. Hornblower se obrnil pro následující hodinu klidem. A Sutherland i Pluto jí prošly v pořádku. Po uplynutí této hodiny obepluli mys Creux a zajeli tak daleko na sever, že země na jejich závětrné straně, jež byla před hodinou vzdálena pouhé půl druhé míle, byla nyní na patnáct mil od nich. S příchodem noci byli již v bezpečí. Hornblower byl velmi unaven.
předchozí
Kapitola 15
Kapitola XVI.
Hornblower - Obsah
následující
Kapitola XVII.

Stará literatura - úvod Autoři děl Podrobný výpis děl Cecil Scott Forester

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Hradec Králové | Kraniosakrální terapie | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 9.XII.2011   © 2009 - 2018 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!