předchozí
Hrůza takřka antická

Záblesk naděje na záchranu

XII
následující
Co dělá markýz

Devadesát tři

3. díl - 2. kniha TŘI DĚTI

Autor: Viktor Hugo

Po celou noc se konaly přípravy na obou stranách.

Jakmile skončilo beznadějné vyjednávání, jež jsme slyšeli, dal si Gauvain nejprve zavolat svého zástupce.

Guéchamp, s kterým je třeba se trochu seznámit, byl muž nepříliš vynikající, avšak poctivý a neohrožený, málo vynalézavý, lepší voják než velitel, přísný rozumář, nepodléhal nikdy něžnostem a byl nepřístupný jakémukoli úplatkářství, jež ničí svědomí, právě tak jako soucitu, který ohrožuje spravedlnost. Jako kůň má na očích klapky, měl na duši a na srdci dvě clony: kázeň a vojenský řád. Kráčel vpřed prostorem, který mu clony vymezovaly. Jeho krok byl přímý, avšak jeho cesta úzká. Zato byl naprosto spolehlivý: přísný ve velení, přesný v poslušnosti.

Gauvain se prudce obrátil na Guéchampa:

"Guéchampe, žebřík!"

"Veliteli, žádný nemáme!"

"Musíme ho mít!"

"K zlézáni zdi?"

"Ne, pro záchranu."

Guéchamp chvíli přemýšlel a odpověděl:

"Rozumím. Avšak k tomu, nač ho chcete, musí být hodně vysoký."

"Alespoň do tří pater."

"Ano, veliteli, to je asi ta výška."

"A musí být ještě o něco vyšší, aby byla jistota, že se to podaří."

"Zajisté."

"Jak to, že nemáme žebřík?"

"Veliteli, neuznal jste za vhodné dobývat Tourgue z planiny, z té strany jste ji jenom uzavřel, nechtěl jste útočit na zámeček, nýbrž na věž. Zabývali jsme se tedy pouze podkopem a nemysleli již na zlézáni. Proto již nemáme žebříky."

"Dejte hned nějaký udělat."

"Žebřík na tři patra se nedá jen tak vykouzlit."

"Spojte několik kratších žebříků."

"To bychom je museli mít."

"Najděte je."

"Nikde nejsou. Venkované všechny žebříky ničí, právě tak jako rozebírají vozy a strhují mosty."

"Chtějí ochromit republiku, to je pravda."

"Nechtějí připustit, abychom přešli jedinou řeku, zlezli jedinou zeď, odtáhli jediný vůz."

"Ale já musím mít ten žebřík!"

"Napadá mi, veliteli, že v Javené u Fougéres je velká tesařská dílna. Snad tam nějaký bude."

"Nesmíme ztratit ani minutu."

"Kdy chcete mít ten žebřík?"

"Nejpozději zítra touhle dobou."

"Pošlu do Javené rychlého posla. Bude mít rekviziční rozkaz. V Javené je jízdní hlídka, která ho doprovodí. Žebřík tu může být zítra před západem slunce."

"Dobrá, to stačí," řekl Gauvain. "Pospěšte si. Běžte!"

Za deset minut se Guéchamp vrátil a hlásil Gauvainovi:

"Veliteli, posel odjel do Javené."

Gauvain vyšel na pláň a dlouho hleděl na most se zámečkem, který stál napříč rokle. K příkrému srázu rokle byl obrácen štít a boční stěna zámečku, kde byl jediným otvorem nízký vchod uzavřený padacím můstkem. Dostat se z pláně až dolů k patě mostních pilířů nebylo nemožné. Bylo však třeba opatrně sestupovat po srázu od jednoho křoviska k druhému. Jakmile by se však útočník octl dole v příkopu, byl by vydán napospas střelám, jež by se mohly sypat ze všech tří poschodí. Gauvain se utvrdil v přesvědčení, že za tohoto stavu obléhání lze s úspěchem útočit jen průlomem ve věži.

Učinil všechna opatření, aby znemožnil jakýkoliv útěk. Zajistil těsné sevření Tourgue, rozestavil své prapory jako oka sítě, takže jimi nemohla proklouznout ani myš. Gauvain a Cimourdain si rozdělili útok na tvrz tak, že Gauvain si vybral stranu od lesa a Cimourdainovi přidělil stranu od planiny. Bylo ujednáno, že zatímco Gauvain, podporován Guéchampem, povede útok průlomem věže, Cimourdain zapálí všechny doutnáky baterie a bude hlídat most a rokli.


předchozí
Hrůza takřka antická
Záblesk naděje na záchranu
Devadesát tři - Obsah
následující
Co dělá markýz

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo

bottom Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Masáže Brno | Kraniosakrální terapie Brno | Fotografie přírody, chráněná území bottom
Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2018 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!