Což, Loretánské zvonky,
vám v srdce nemůž tíseň,
že vždy jste pohotově
svou zapět sladkou píseň?
Již v srdéčku mém mladém
se někdy bolesť chvěla,
když stará vaše srdce
zas s chutí novou pěla!
- - -
Dřív více písní znaly
ty Loretánské zvony,
teď jenom jednu zvoní
a brzo bude po ní.
Už jednotvarným zvukem
se mdle teď pouspává -
tak se to srdci stává,
když k smrti doklepává.
Co dítě jsem je slýchal
ty Loretánské zvuky
a srdéčko mé chtělo
v svět šírý nést své tluky.
Co muž je nyní slyším
a k prsoum jsem si sáhnul -
rád bych to velké srdce
zas ve srdéčko stáhnul!
Stará literatura - úvod
Autoři děl
Podrobný výpis děl
Jan Neruda
Historické povídky
| Pohádky pro děti i dospělé
| Masáže Brno
| Kraniosakrální terapie Brno
|
Fotografie přírody, chráněná území
Poslední aktualizace: 9.XII.2011 © 2009 - 2021 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!