Loretánské zvonky

Což, Loretánské zvonky,
vám v srdce nemůž tíseň,
že vždy jste pohotově
svou zapět sladkou píseň?

Již v srdéčku mém mladém
se někdy bolesť chvěla,
když stará vaše srdce
zas s chutí novou pěla!

- - -

Dřív více písní znaly
ty Loretánské zvony,
teď jenom jednu zvoní
a brzo bude po ní.

Už jednotvarným zvukem
se mdle teď pouspává -
tak se to srdci stává,
když k smrti doklepává.

Co dítě jsem je slýchal
ty Loretánské zvuky
a srdéčko mé chtělo
v svět šírý nést své tluky.

Co muž je nyní slyším
a k prsoum jsem si sáhnul -
rád bych to velké srdce
zas ve srdéčko stáhnul!