Marat v zákulisí	Lesy I	Lidé
	Devadesát tři
	3. díl - 1. kniha VENDÉE
	Autor: Viktor Hugo

Bretani bylo tehdy sedm strašných lesů. Vendée je kněžkou vzpoury. Spojencem této vzpoury byl les. Temnoty se podporují.

Oněch sedm černých bretaňských lesů byl les Fougéreský, který jako hradba odděluje Dole od Avranches, les Prince, jehož obvod měří osm mil, les Paimpontský, plný roklin a potůčků, téměř nepřístupný ze strany baignonské, z něhož se však dalo snadno ustoupit na Concornet, royalistickou pevnost, les Renneský, kde bylo slyšet zvonění na poplach z republikánských farností, stále početných v okolí měst, tam utratil Puisaye Focarda, les Machecoulský, kde řádil Charette jako divá šelma, les Garnacheský, jenž náležel La

Trémoillům, Gauvainům a Rohanům, les Brocéliande, který patřil vílám.

Jeden z bretaňských šlechticů měl titul "Pán sedmi lesů". Byl jím vikomt z Fontenay, princ bretaňský.

Neboť vedle prince francouzského byl ještě princ bretaňský. Bretaňskými princi byli Rohanové. Garnier de Saintes ve své zprávě Konventu z 15. nivóse roku II popisuje prince Talmonta takto: "Ten Kapet lupičů, svrchovaný vládce nad Maine a Normandií."

Dějiny bretaňských lesů z let 1792-1800 by mohly být sepsány zvlášť a doplňovaly by tak dobrodružnou historii Vendée jako legenda.

Dějiny mají svou pravdu, legenda také. Pravda legendární je jiného druhu než pravda historická. Pravda legendární je výmyslem, který má budit dojem skutečnosti. Ostatně historie i legenda mají týž cíl: zachytit v člověku pomíjejícím člověka věčného.

Vendée může být úplně pochopena jen tehdy, doplníme-li historii legendou: Historie je nutná pro porozumění celku, legenda pro poznání jednotlivostí.

Dodejme, že Vendée za to stojí, neboť Vendée je zázrak.

Tato válka Nevědomců, tak nesmyslná i úžasná, tak ohavná i velkolepá, zpustošila Francii, avšak zároveň ji naplnila hrdostí. Vendée je ranou, ale ranou slavnou.

Společnost lidská má v určitých vývojových okamžicích své záhady, jež se moudrým mění ve světlo, nevědomcům v temnotu, násilí a ukrutenství. Filozof váhá někoho obviňovat. Je si vědom, jaký zmatek problémy způsobují. Problémy neminou nikdy, aniž pod sebe-jako mraky-vrhnou stín.

Chceme-li pochopit Vendée, musíme si představit tento protiklad: na jedné straně Francouzská revoluce, na druhé straně bretaňský sedlák. Proti těmto úžasným událostem,

proti tomuto nesmírnému a hrozivému náporu všemožného dobrodiní najednou, proti tomuto vzkypěvšímu hněvu civilizace, zuřivému výbuchu pokroku, nesmírnému a téměř nepochopitelnému zlepšení - proti tomu všemu postavme si tohoto vážného a podivného divocha, tohoto člověka se světlýma očima a dlouhými vlasy, živícího se mlékem a kaštany, připoutaného k jeho doškové střeše, k jeho plotu a příkopu, člověka, který rozeznává sousední vísky podle hlasu zvonu, který užívá vody jen k pití, nosí kazajku s vyšívanými ozdobami, tetuje svůj oděv, jako si jeho keltští předkové tetovali obličeje, ctí svého pána v katovi, mluví mrtvým jazykem, což je asi tolik jako ukládat své myšlenky do hrobu, který pobodává své voly, brousí svou kosu, pleje pohanku, hněte pohankovou placku, uctívá nejdřív svůj pluh, pak svou babičku, věří v Panenku Marii i v bílou paní, koří se před oltářem zrovna tak jako před tajemným balvanem čnějícím uprostřed pláně, který je v rovině rolníkem, na pobřeží rybářem, v houštinách pytlákem, který miluje své krále, své pány, své kněze, své vši, člověk hloubavý, často po celé hodiny civějící na široširém pustém pobřeží, chmurný naslouchač řeči moře.

A pak se ptejme, mohl-li tento slepec přijmout takový jas.

Marat v zákulisí

Marat v zákulisí Devadesát tři - Obsah

Lidé

Historická literatura - úvod Autoři děl Francouzský republikový kalendář Viktor Hugo Historické povídky | Pohádky pro děti i dospělé | Kraniosakrální terapie Brno | Fotografie přírody, chráněná území Poslední aktualizace: 3.XII.2011   © 2009 - 2024 stará literatura Václav Černý | © se nevztahuje na obsah děl!